Jsme (ZŠ) Mozartova
Naše základní škola je místem, kde se děti cítí bezpečně a mohou rozvíjet své schopnosti s radostí a naplno. Spojujeme kvalitní výuku s přátelskou atmosférou a moderním prostředím.
V naší škole dbáme na individuální přístup k žákům, podporujeme jejich talenty a pomáháme jim překonávat překážky. Velký důraz klademe na spolupráci s rodiči a otevřenou komunikaci.
Jsme školou, která se pyšní nejen kvalitními výsledky, ale i aktivním zapojením do kulturního a společenského života obce. Nabízíme pestrou škálu volnočasových aktivit, moderní technologie a inspirativní projekty.
Naší vizitkou jsou spokojení žáci, kteří odcházejí nejen s vědomostmi a dovednostmi, ale i hodnotami potřebnými pro život v dnešním světě.
Naše škola – příběh z minulosti až do dneška
Na konci 19. století to Češi neměli vůbec jednoduché. Bojovali za to, aby měli v Rakousko-uherské monarchii stejné možnosti jako Němci. Situace v Olomouci byla složitá, obyvatelé byli převážně Němci, Češi byli v menšině. A právě česká menšina si přála mít vlastní školu.
Na Nové Ulici stála tehdy německá škola. Chodily do ní i české děti, ale výuka byla jen německy. Českým rodinám to nestačilo, a proto chtěly mít svou školu. Nakonec se roku 1904 postavila nová budova – v jednom křídle byla německá dívčí škola a v druhém chlapecká. Nedaleko vznikla i první česká škola Na Vozovce.
Po vzniku samostatného Československa v roce 1918 začali na Nové Ulici převažovat Češi. V roce 1919 si proto česká a německá škola vyměnily budovy a česká škola začala rychle růst. Jejím prvním ředitelem byl Václav Fíbr.
V roce 1924 vznikla také dívčí měšťanská škola. Protože bylo pořád víc a víc žákyň, musela se škola rozšířit – v roce 1925 tak přibylo druhé patro. Škola pořádala slavnosti, akademie a navštěvovali ji i spisovatelé a umělci.
Od roku 1936 nesla škola jméno Vojtěšky Baldessari Plumlovské – české učitelky a spisovatelky. O rok později u ní vyrostl pomník myslitele Tomáše ze Štítného.
Za druhé světové války to bylo těžké. Čeština, literatura a dějepis se skoro nesměly vyučovat, místo toho přibylo spoustu hodin němčiny. Učitelé se ale snažili děti chránit a udržet český jazyk i tradice. Ke konci války byla školní budova využívaná pro uprchlíky a vojáky a při osvobozování města byla poškozena.
Po válce bylo nutné školu zrekonstruovat. V roce 1953 se obě školy spojily a vznikla 4. osmiletá škola v Olomouci – Nové Ulici.
Od té doby prošla spoustou změn a modernizací:
Postupně přibyly nové kabinety, sociální zařízení, tělocvična a také knihovna, která dnes obsahuje přes 4000 knih. V pozdějších letech se prostory školy rozrostly o počítačovou a jazykovou učebnu.
A jak škola žije dnes? To už si můžete prohlédnout na aktuálních webových stránkách.
Tvorba webu Asimary × La Potique